Levná čínská ocel ničí evropský trh, oceláři požadují uvalit vyšší cla
Evropa byla vždy ve výrobě oceli soběstačná a hodně exportovala, nyní se ale trend obrací. Od roku 2008 klesá v Evropě využití ocelářských kapacit.
Za poslední dva roky se Čína stala z největšího světového importéra oceli jejím největším vývozcem. Kvůli poklesu domácí poptávky má obrovské přebytky oceli, kterou vyváží do celého světa za likvidační ceny. Levná čínská ocel, která zaplavuje svět, ničí celý ocelářský trh, především evropský.
Celosvětová spotřeba oceli je nyní někde na úrovni 1,6 miliardy tun ročně, přičemž Čína má výrobní kapacity 1,1 miliardy tun a její spotřeba je těsně nad 700 miliony tun. Jenom v Číně je výrobní kapacita překročena téměř o 400 milionů tun nad spotřebou. Evropská spotřeba je 150 milionů tun a Čína má tedy téměř trojnásobnou nadkapacitu ve srovnání s evropskou spotřebou.
Evropští oceláři volají po ochraně trhu zavedením antidumpingových opatření. Snaží se o to, aby Čína, která dotuje svými pobídkami čínské zboží při exportu, nedostala takzvaný status tržního hospodářství, a tím pádem by byla efektivní možnost zavedení antidumpingových a antisubvenčních opatření. Naproti tomu Čína o status tržního hospodářství velmi usiluje a podle vlastních slov jej získá v prosinci letošního roku.
Pokud by se Číně udělil status tržní ekonomiky, znamenalo by to ohrožení nejen hutního, ale i automobilového, papírenského, keramického a sklářského průmyslu. V celé EU by z těchto důvodů mohlo zaniknout až 3,5 milionu pracovních míst.
Evropa by v ochraně svého trhu měla být pružnější a důraznější. Clo na úrovni 16 % je proti clu ve výši 200 %, které uvalilo USA nízké a mělo by být vyšší.
Neřešení stávající situace by mohlo vést k problémům v našem průmyslu.
Zdroj: HN, 19.4.2016
